High-definition television
High-definition television (HDTV) označuje formát vysílání televizního signálu s výrazně vyšším rozlišením, než jaké umožňují tradiční formáty (PAL, SECAM, NTSC). HDTV se vysílá digitálně, a může tak být použita jako jeden z formátů digitální televize DVB. V současné době je HDTV definována pro rozlišení 1080 prokládaných nebo neprokládaných (progresivních) řádků, případně 720 neprokládaných řádků. Rozměry obrazu jsou v poměru 16:9.
Formáty
Pro označení formátů obrazu HDTV se používají tři údaje:
- Počet řádků: 720 nebo 1080
- Prokládání: i jako interlaced (prokládáno) nebo p jako progressive (neprokládáno neboli progresivní skenování)
- Počet snímků za sekundu: 23,976; 24; 25; 30; 50 nebo 60
První údaj o počtu řádků udává rozlišení obrazu – 720 řádků znamená rozlišení 1280 na 720 pixelů, 1080 řádků se rovná 1920 krát 1080 pixelů.
Druhý údaj říká, jestli má obraz prokládané či progresivní skenování – rozdíl spočívá v tom, že progresivní video vykreslí za sekundu např. 25 kompletních snímků, kdežto prokládané video vykreslí za sekundu 50 půlsnímků, tj. vždy jen sudé, respektive liché řádky, takže divák uvidí zhruba stejné množství obrazové informace, jako kdyby se díval na progresivně skenované video s 25 snímky za sekundu. Prokládání je pro lidské oko méně příjemné než progresivní skenování, ale je technicky méně náročné, pročež se prosadilo jak v normě PAL (576i – každou sekundou 50 půlsnímků v rozlišení 720×576 pixelů), tak v normě HDTV (ale jen u rozlišení 1920×1080 pixelů, 1280×720 se vysílá progresivně a jelikož se v nové generaci nosičů Blu-ray prosadilo progresivní skenování i u rozlišení 1920×1080, tak se pravděpodobně dočkáme této špičkové kvality obrazu i u HDTV).